Digimáma na Pediatrickém kongresu: Digi svět jako téma v pediatrických ambulancích

Minulý týden jsem měla možnost za projekt Digimáma vystoupit na XX. Pediatrickém kongresu s mezinárodní účastí, který se konal 17.–19. září 2026 v Kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové. Kongres pořádala Česká pediatrická společnost ČLS JEP a byl určen odborné lékařské veřejnosti.

Za pozvání jsem byla moc ráda. Byla to pro mě příležitost představit Digimámu lidem, kteří se s dětmi a jejich rodiči setkávají každý den – a zároveň otevřít téma, které se podle mě bude v pediatrických ordinacích objevovat stále častěji: jak digitální svět ovlivňuje život, zdraví a duševní pohodu dětí.

Ve své přednášce Digimama.cz: O digitálním dětství, rodičovství a hledání rovnováhy jsem mluvila o tom, proč dnes podle mě nejde digitální svět oddělit od toho „skutečného“. Děti v něm vyrůstají od narození a technologie se přirozeně promítají do jejich vztahů, odpočinku, komunikace, emocí i každodenního fungování. Oficiální program kongresu uvedl mou přednášku v rámci bloku Meet the Expert.

Dotkla jsem se například technoference, tedy situací, kdy technologie přerušují kontakt rodiče s dítětem, a toho, jak může rodičovská dostupnost a schopnost reagovat na potřeby dítěte souviset s jeho emočním bezpečím a regulací emocí.

Mluvila jsem také o tom, co přináší obrazovky v předškolním věku, o prvním telefonu a postupném digitálním osamostatňování dětí, o obsahu, ke kterému se děti mohou prostřednictvím algoritmů dostávat, ale také o tématech jako doomscrolling, srovnávání na sociálních sítích, kyberšikana nebo vliv digitálního prostředí na duševní zdraví dětí.

Velkou část jsem věnovala také AI. Děti se na ni začínají obracet nejen jako na nástroj, ale také jako na rádce. A právě tady vidím důležitou roli dospělých – rodičů, učitelů, školních psychologů, ale také pediatrů. AI může odpovědět vždy. Nedokáže si ale spolehlivě všimnout, že za otázkou dítěte se možná skrývá něco mnohem důležitějšího.

A právě na to navázala poslední část mého vystoupení.

Představila jsem DigiBuddyho

Pediatrům jsem poprvé ve větší míře představila také nový projekt DigiBuddy – parťáka dítěte v digitálním světě.

DigiBuddy je série krátkých pracovních sešitů pro děti přibližně od 8 do 12 let. Každý díl se věnuje jednomu konkrétnímu tématu z digitálního světa a vede dítě ke třem jednoduchým otázkám:

• Co cítím?
• Komu to můžu říct?
• Co můžu udělat?

Nejde o další učebnici ani seznam zákazů. DigiBuddy má být pro dítě bezpečným prostorem, kde si může některé věci nejdříve samo promyslet, pojmenovat, co mu není příjemné, a zároveň zjistit, na koho se může obrátit.

Představila jsem také první díl Třídní chat bez dramat, který dětem pomáhá přemýšlet o vztazích ve třídním chatu, tlaku party, vyřazování nebo situacích, kdy dítě telefon vůbec nemá a přesto se digitální svět jeho třídy dotýká.

A jaké byly reakce?

Musím říct, že mě velmi potěšilo, jak pozitivně se téma setkalo s pediatry.

Po přednášce jsme se bavili nejen o tom, co děti v online světě zažívají, ale především o tom, jak může vypadat prevence a co může pediatr udělat ještě předtím, než se z digitálního problému stane zdravotní nebo psychická obtíž.

Právě DigiBuddy vzbudil velký zájem. Někteří pediatři se zajímali o možnost mít sešity přímo ve svých ordinacích a mluvili jsme o tom, jak by mohl být takový materiál přirozenou součástí preventivní péče.

A to je pro mě možná největší posun, který si z kongresu odnáším. Nemusíme čekat, až dítě začne mít problém. Stejně jako děti učíme pečovat o zuby dříve, než je začnou bolet, můžeme je vybavovat i pro bezpečný pohyb v digitálním světě dříve, než v něm narazí na něco, s čím si nebudou vědět rady.