Reklamní pasti na děti

Představte si, že váš šestiletý potomek zná nazpaměť více reklamních sloganů než básniček. Podle studie American Psychological Association děti ve věku 2-11 let vidí více než 25 000 reklam ročně jen v televizi, což je přibližně 480 reklam týdně. Když k tomu přidáme digitální reklamy (sociální sítě, hry, aplikace), číslo dramaticky narůstá až do tisíců.

Reklama je všude. A myslím tím OPRAVDU všude.

• V jejich oblíbených hrách, zejména v "bezplatných" hrách děti buď musí sledovat reklamy pro získání odměn, nebo platit za vylepšení, bez kterých hra není 'kompletní'.
• Aplikace "zdarma" jsou mistrovským dílem skryté reklamy - děti musí buď sledovat reklamní videa pro pokračování ve hře, odemknutí nových úrovní či získání virtuální měny, nebo přemlouvat rodiče k nákupu prémiové verze bez reklam.
• YouTube se stal reklamním eldorádem, kde reklamy útočí ze všech stran: před videem, během něj, po něm, v popisku, v komentářích, a navíc samotní youtubeři často propagují produkty přímo ve svém obsahu, aniž by to děti dokázaly rozpoznat
• TikTok je reklamní past v rytmu hudby, kde se reklama maskuje jako virální trend, výzva nebo 'upřímné' doporučení influencerů, přičemž algoritmus aplikace záměrně zobrazuje personalizovaný obsah včetně reklam, které mohou být pro děti nevhodné nebo dokonce nebezpečné
• Ve školách (ano, i tam) Školy, které by měly být neutrálním prostředím, jsou plné skryté reklamy - od nápojových automatů přes sponzorované učebnice až po 'vzdělávací' programy velkých značek, které pod rouškou výuky budují loajalitu ke značce.
• Oblíbené postavičky a značky na dětském oblečení nejsou nevinnou dekorací, ale sofistikovaným marketingovým nástrojem, který z dětí dělá nevědomé ambasadory značek a vytváří sociální tlak v dětských kolektivech.

Manipulace páchaná na dětech

Nejděsivější je, že děti často nedokážou rozlišit mezi obsahem a reklamou. Marketéři dokonale chápou dětskou psychiku a jejich největší zbraní je schopnost dětí vytrvale prosit a přemlouvat rodiče k nákupu. Využívají k tomu řadu psychologických triků: od umísťování produktů do výšky dětských očí v obchodech, přes používání výrazných barev a zvuků v reklamách, až po vytváření falešného pocitu naléhavosti ("limitovaná edice", "sbírej všechny"). Nejúčinnější zbraní je ale cílení na dětské emoce, tedy strach ze sociálního vyloučení ("všichni to mají"), touha po uznání ("budeš cool") a vytváření umělých potřeb ("bez tohoto produktu ti něco chybí").

Mnoho dětí má od útlého věku volný přístup k televizím, počítačům a telefonům, což znamená, že velká část mediálního (a reklamního) obsahu, který děti sledují, je bez rodičovského dohledu.

Co s tím můžeme dělat?

První krok je uvědomění. Druhý? Ten najdete v našem dalším článku, kde vám ukážeme praktické tipy, jak své děti ochránit před reklamní manipulací.