Mýtus: Jakýkoliv čas strávený u obrazovky je pro děti automaticky špatný a poškozuje jejich vývoj

Tento mýtus tvrdí, že jakýkoliv čas strávený u obrazovky (televize, počítače, tabletu, telefonu) je pro děti automaticky špatný a poškozuje jejich vývoj. Panuje představa, že obrazovky způsobují oční vady, obezitu, poruchy spánku, problémy s chováním, zhoršují pozornost a celkově brzdí rozvoj dítěte. Často se mluví o "digitální demenci" nebo "závislosti na obrazovkách".

Realita je však mnohem složitější a nelze ji zjednodušit na takto kategorické tvrzení. Není pravda, že jakýkoliv čas u obrazovky je automaticky škodlivý. Rozhodujícími faktory jsou obsah, kontext, množství a věk dítěte.

Obsah je klíčový

Sledování agresivních videí nebo hraní násilných her má zcela jiný dopad než sledování vzdělávacího pořadu, interaktivní učení se s aplikací, anebo videohovor s prarodiči. Kvalitní, věkově přiměřený obsah může být pro rozvoj jazykových a kognitivních schopností, kreativity, a dokonce i sociálních interakcí, velmi přínosný.

Kontext je také důležitý

Je rozdíl, jestli dítě pasivně sedí před televizí celé odpoledne nebo si po hodině aktivního hraní venku na chvíli pustí pohádku. Zásadní je, jak digitální technologie zapadají do celkového denního režimu dítěte a zda jsou vyvážené s ostatními aktivitami jako je pohyb, hraní si s kamarády, četba, tvůrčí činnosti a čas strávený s rodinou.

Množství času stráveného u obrazovek hraje samozřejmě velkou roli

Nadměrné používání digitálních technologií, kdy dítě tráví u obrazovek většinu svého volného času na úkor jiných aktivit, může mít negativní dopady. Doporučení ohledně maximální doby se liší podle věku, ale obecně platí, že méně je více, a to zejména u malých dětí. 

Tento mýtus je tak rozšířený z několika důvodů. 

Často jde o strach z nového, jelikož digitální technologie jsou relativně nové a rychle se vyvíjí, což v rodičích přirozeně vyvolává obavy. Média navíc často prezentují zjednodušené a alarmující zprávy, které přitahují pozornost. Rodiče mohou také promítat své vlastní pocity viny z nadměrného používání technologií do obav o své děti. A konečně, je jednodušší svést problémy s chováním nebo učením na "obrazovky", než hledat komplexnější příčiny.

Co tedy dělat? 

Zaměřte se na kvalitu obsahu a vybírejte věkově přiměřené, edukativní a interaktivní programy, aplikace a hry. Stanovte jasné hranice a pravidla pro používání digitálních technologií a dohodněte se s dítětem na časovém limitu, který bude dodržován. 

Buďte vzorem – děti se učí nápodobou, takže omezte i svůj vlastní čas strávený u obrazovek a věnujte se aktivně dítěti. Podporujte rovnováhu a zajistěte, aby dítě mělo dostatek pohybu, spánku, sociálních interakcí, hraní si venku a dalších aktivit. 

Mluvte s dítětem, vysvětlujte mu rizika a učte ho bezpečnému a zodpovědnému chování online. A konečně, u menších dětí sledujte obsah společně, abyste mohli vysvětlovat dění a reagovat na otázky.