"Já si na tom telefonu nehraji, já pracuji" aneb jak vysvětlit dětem naše zírání do obrazovky

Situace, kterou řeší spousta rodičů pracujících z domova nebo na dálku. Jak vlastně dětem vysvětlit, že když jsme na telefonu nebo počítači, není to vždy jen zábava, ale často důležitá práce?

Čím děti rostou, tím více začínají porovnávat své hranice a pravidla s těmi, které zastáváme a dodržujeme my dospělí. A pak to přijde, ten komentář: "Mami, ty mi pořád říkáš, ať nekoukám do telefonu, ale sama v něm jsi pořád!" A má pravdu, pro děti je těžké pochopit tento zdánlivý dvojí metr. Pojďme si říct, jak na to.

Jak z tohohle vybruslit? 

Ideálně ukázat dětem svou práci. Když děti vidí, že neprocházím Instagram, ale odpovídám na pracovní emaily nebo tvořím prezentace, lépe chápe rozdíl. Můžete je nechat nakouknout do pracovních aplikací a vysvětlit jim, co právě děláte.

Skvěle funguje také vizuální rozvrh například v podobě barevného kalendáře, kde červená znamená "maminka pracuje", zelená je "společný čas" a žlutá třeba "domácí úkoly". 

Co se týče konkrétních příkladů, jistě se osvědčí přirovnávat pracovní úkoly k dětem dobře známým činnostem. Třeba: "Vidíš, tenhle chat je jako když si povídáš s kamarády ve škole, jen já si takhle povídám s kolegy v práci." Nebo: "Tyhle tabulky jsou jako tvůj pracovní sešit z matematiky."

Velmi důležitá jsou jasná pravidla. Může to být například jasně červená čelenka na hlavě, znamená to "nerušit, maminka pracuje". Zní to možná směšně, ale funguje to skvěle! Mít doma "pracovní kout" je také výhodou, třeba malý stolek v rohu obýváku, ve kterém když sedíte, děti vědí, že pracujete. Když se přesunete na pohovku nebo do kuchyně, je to jasný impuls, že pracovní režim skončil. Toto fyzické oddělení prostoru pomáhá dětem lépe pochopit rozdíl mezi pracovním a osobním časem

Důslednost

Nejdůležitější je být důsledný. Když řeknu "už jen 5 minut", musím to dodržet. Když slíbím, že od šesti večer budu offline, telefon jde stranou. Děti jsou velmi vnímavé na to, jestli dodržujeme, co říkáme.

A pak je tu otázka vlastního příkladu. Nemůžu dětem říkat, ať nekoukají do telefonu, když sama nedodržuji digitální hygienu. Proto doporučuji jasně oddělit pracovní a soukromý čas a snažit se jít příkladem.

Pamatujte, že je to proces. Někdy se povede lépe, někdy hůře. Důležité je o tom s dětmi mluvit, vysvětlovat a především - když máme "vypnuto", být skutečně přítomni. Kvalitní společný čas bez technologií je nejlepší způsob, jak dětem ukázat, že nám na nich záleží víc než na práci.