„Volit nemá smysl“ aneb když sociální sítě utváří názory dětí

“Volit nemá smysl.” Slyšeli jste to už někdy? Možná to četlo vaše jedenáctileté dítě na sociálních sítích a vám v tu chvíli došlo, že vedle vaší názorové a hodnotové „nalejvárny“ máte pořádnou konkurenci.

A kdo je vaše názorová a hodnotová konkurence?

Svět, ve kterém není všechno pravda. Svět, kde převládá názor podle toho, jak funguje algoritmus, ne podle toho, co jste vy doma učili. Svět plný demagogie a manipulace, někdy tak rafinované, že ji nerozpozná ani dospělý. Svět, který je tak barevný a naplňující, že byste do něj klidně prošli obrazovkou, pokud by to šlo. Digitální technologie a online prostor nabízí mnoho užitečných a edukativních informací, ale bez kritického myšlení a schopnosti ověřovat zdroje se v nich nelze dobře orientovat.

Umělá inteligence (AI) dnes umí, pokud má pár údajů o uživateli, argumentovat lépe než člověk. Výzkum publikovaný v Nature Human Behaviour zjistil, že modely jako GPT-4 byly v online debatách přesvědčivější ve 64 % případů, pokud měly základní demografická data o protistraně. 

Do online světa nás a naše děti přenese hravě telefon 

Výzkum O2 v ČR ukazuje, že děti ve věku 8–15 let tráví na mobilu průměrně 3 hodiny a 28 minut denně – a u starších (14-15 let) to může být až 4 hodiny 37 minut.  Představte si, že tolik času dítě tráví v prostředí, kde se mixují fakta, názory, manipulace, reklamy, fake news.

Kyberšikana je další reálný problém. Podle výzkumu Děti online, když rodič netuší se v ČR s kyberšikanou setkalo každé 5. dítě ve školní třídě o 30 dětech. 

Co bylo na začátku? "Nemá smysl volit."

Volit, v politickém smyslu, ale také „volit čas a způsob“, jakým dítě vstupuje do digitálního světa, má smysl. I když:

• Volíte politickou stranu, která není vaše absolutní kopie hodnot a vizí, přesto volbou přibližujete směr změny, k tomu, aby prostředí kolem dětí bylo bezpečnější, lépe regulované, více věnující se digitální gramotnosti, ochraně soukromí, kyberšikaně atd.
• A také. Volíte dobu, kdy dítě dostane první telefon. I když to neznamená, že z toho úplně vyloučíte všechna rizika, ale dobré načasování, jasné hranice a komunikace dovedou vytvořit základy zdravého vztahu dítěte k digitálním technologiím.

Telefon je jeden z nejdůležitějších mezníků digitálního osamostatnění dítěte. Když volíme, kdy ho dítěti pořídit, volíke také, jaké hodnoty, návyky a hranice budou tvořit jeho vztah k internetu, a tím i k světu, ve kterém už žije.