Děti a agresivita na internetu: co ukazuje výzkum a jak děti podpořit

Představte si Petru, třináctiletou dívku, která si doma otevřela svůj Instagram. Mezi novými zprávami našla komentář od spolužačky: „Máš křivé zuby, radši se nesměj.“ Stejný komentář poslaly další dvě spolužačky ze stejné party. 

Tento scénář není ojedinělý. Podle nejnovějšího výzkumu Safer Internet Centra ČR (2025) více než polovina českých dětí ve věku 13–17 let zažila slovní ubližování online, a nejběžnějším agresorem je spolužák ze stejné třídy. Přitom více než polovina dětí se nikdy nikomu nesvěří, často ze strachu, že dospělí situaci nepochopí, nebo že by se situace mohla ještě zhoršit.

Za obrazovkou počítače nebo telefonu se často cítíme odvážnější. Pro děti je zvlášť lákavé psát věci, které by osobně nikdy neřekly. Chybějící oční kontakt a fyzická vzdálenost mohou vést k tomu, že zapomínají na dopady svých slov.

Specifika kyberšikany

Kyberšikana se liší od běžné šikany: nepřestává ani po příchodu domů. Dítě si nemůže odpočinout, protože útoky, zprávy či ponižující obsah mohou přicházet kdykoliv: o víkendu, v noci nebo během prázdnin. Kyberšikana navíc často zasahuje širší okruh vrstevníků, což zvyšuje pocit bezmoci a psychický tlak.

Formy online agrese podle výzkumu

• Slovní ubližování (nadávky, zesměšňování): 58 % dětí
• Šíření ponižujících fotografií: 33 %
• Vyhrožování: 26 %
• Obtěžování formou nechtěných zpráv nebo hovorů: 24 %
• Šíření ponižujících videí: 18 %

Často se jedná o děti stejného věku a třídy, což komplikuje situaci i ve školním prostředí.

Výzkum také ukázal, že někteří útočníci využívají umělou inteligenci k tvorbě nepravých svlečených fotografií dětí. Více než 7 % respondentů se s tím setkalo a většina z nich byla následně vydírána – u dívek přes dvě třetiny, u chlapců téměř tři čtvrtiny. Profesor Kamil Kopecký upozorňuje, že tento jev ukazuje, jak technologie mohou zhoršovat online rizika pro děti.

Praktické aktivity a tipy pro rodiče

Aktivita: „Řekl/a bych to i do očí?“

Tato jednoduchá aktivita pomáhá dětem uvědomit si rozdíl mezi online a osobní komunikací. Nechte dítě napsat kritický komentář na papír a pak navodit situaci, kdy by stejnou věc mělo říct kamarádovi do očí (nebo vám). Následná diskuse o pocitech v obou situacích může být velmi poučná.

Inspirace k zadání:

Představ si, že jsi naštvaný/á na kamaráda, protože ti ve hře nebo ve škole něco pokazil. Sedíš doma, jsi unavený/á a rychle mu napíšeš: „Jsi fakt trapnej, kvůli tobě to zase nevyšlo 😒“ Teď se zastav. Představ si, že kamarád stojí přímo před tebou. Vidíš jeho obličej, oči, reakci, možná překvapení nebo smutek.

Otázky k zamyšlení:

• Řekl/a bys tu větu úplně stejně nahlas?
• Jak by ses cítil/a, kdybys mu to měl/a říct do očí?
• A jak by se asi cítil on/ona?
• Co bys místo toho řekl/a, kdybys měl/a být férový/á, ale ne zraňující?

Hra: „Co vlastně cítí?“

Emoji se staly univerzálním jazykem online komunikace, ale ne vždy vyjadřují skutečné emoce. Ukažte dětem příklady zpráv, kde emoji mohou být zavádějící nebo ironické, nebo které mohou vzbudit negativní dojem a pocity. Učte je číst mezi řádky a vnímat kontext.

Příklad:

• „No jasně, jsi nejlepší ze třídy… jako vždycky 🤦‍♂️“
• „Tohle je tvůj projekt? Jako vážně? 🤭“
• „Ty fakt myslíš, že ti to sluší? 😏“
• „Jojo, všichni tě máme moc rádi 😂😂😂“
• „Tohle bys fakt měla smazat, vypadáš tam… no 😳“
• „Wow, to je fakt odvaha, že jsi to napsala na nástěnku 🤭“
• „Ty máš dneska fakt super účes 😏“

Vytvořte doma atmosféru, kde děti mohou otevřeně mluvit o svých online zážitcích. Sdílejte vlastní zkušenosti a ukazujte jim, jak řešit náročné situace.

Pravidlo 4P pro online komunikaci

Učte děti přemýšlet před reakcí pomocí jednoduchého pravidla:

• Počkej – dej si chvíli na oddych, nejednej v afektu
• Přemýšlej – zvaž, co chceš říci a jak to má vyznít 
• Představ si – jak to ovlivní toho druhého, jak se bude cítit
• Poraď se – konzultuj s rodičem, učitelem nebo kamarádem, pokud jsi nejsi jistý/á

Digitální upřímnost je dovednost, kterou se musíme učit všichni – děti i dospělí. Nejde jen o to, co píšeme online, ale o pochopení, že za každou zprávou je skutečný člověk s reálnými pocity.

Zdroj výzkumu:  Safer Internet Centrum ČR; Univerzita Palackého v Olomouci. Čeští žáci v online světě 2025. 1. vydání. 2025. (online) 53 119 respondentů. Dostupné z: https://e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/vyzkumne-zpravy/203-cesti-zaci-v-online-svete-2025-cast-1/file